Reich, Wilhelm (1897-1957). Rakousko-americký psychoanalytik a kritik civilizace. Reich se narodil se 24. března 1897 v Rakousko-Uhersku. I když byl židovského původu, nebyl vychován v židovské víře. Matka spáchala v roce 1911 sebevraždu a otec mu zemřelo tři roky později. Po službě v rakouské armádě, do které vstoupil v roce 1916, studoval psychoanalýzu ve Vídni, i přesto, že mu chyběla lékařská kvalifikace. Hledal cestu ke kombinaci psychoanalýzy a komunismu, a byl zavržen oběma směry. Od roku 1939 až do své smrti ve vězení žil v Americe. Jeho život byl plný těžkostí a bídy. Některá jeho prohlášení byla neobvyklá a vysoce spekulativní, proto byl často označován za blázna, zejména díky pozdějším dílům.
Ústřední myšlenkou Reichovy filosofie je tvrzení, že celá civilizace je ohrožována potlačováním sexuality, jež by měla být svobodná, spontánní a radostná. Zdravý člověk - nebo "genitální povaha" - prožívá pravý orgasmus, tj. svobodný instinkt. Takoví lidé neuspokojují okamžitě každou instinktivní touhu, nýbrž jsou schopni samoregulace bez nějaké morálky vnucené zvnějšku. Genitální povahy, které se podle Reicha nejčastěji vyskytují mezi průmyslovými dělníky, jsou vybaveny "přirozenou sexualitou", která činí nepravděpodobnou monogamii, ačkoli to neznamená, že každý z postupně navázaných intimních vztahů, jež se vyskytnou, bude upřímný.
Tento instinktový základ pro optimistické rozvinutí FREUDOVÝCH myšlenek je pro Reicha východiskem dalekosáhlé kritiky moderní civilizace. Většina civilizovaných lidí trpí "charakterovou neurózou" a je schopna v nejlepším případě předstíraného orgasmu (nebo štěstí), nikpliv však "úplného vegetativně nedobrovolného potlačení" genitálního charakteru. Vytváří si ochranný "charakterový krunýř", který může nabýt materiální podoby "svalového krunýře" chránícího proti ohrožujícím spontánním impulsům. Svalové uvolnění může vést k citovému osvobození, a představuje proto důležitý úkol pro analytika.
Tato obsedantní obrana má často katastrofální následky, protože nevybitá sexuální energie nabývá zhoubné podoby úzkosti, sadismu a agrese. Spoutání biologické energie vede k nejrůznějším druhům emotivního chování, včetně násilných masových jevů jako FAŠISMUS. Tyto život negující ideologie ovládají netečné a poddajné lidstvo. Proces, v němž mnoho lidí ztrácí sebe sama rozptylováním své "prapůvodní kosmické energie", je chápán spíše jako proces společenský a ekonomický než biologický.
Společnost ve svých rozmanitých aspektech vytváří jistý druh charakterové struktury, jejímž primárním zdrojem je autoritativní rodina řízená dominantním, represivním otcem. Proces začíná už v dětství přísnou výchovou a zakazováním masturbace. "Lidé jsou ,vychováváni už od dětství k falešné skromnosti, ke stahování se do pozadí a k mechanické poslušnosti, jsou vedeni k potlačování své přirozené instinktivní energie" (Charakter a společnost). Výchova takových mrzáků má svůj důvod: strach starší generace z mladé sexuality a jejího bojovného ducha (Funkce orgasmu, 1927). Celý proces se zakončuje nevyhnutelně nešťastným buržoasním manželstvím, typickým konfliktem mezi přirozeně polygamní sexualitou a ekonomickými potřebami. Revolta mládeže požadující sexuální svobodu je podle Reicha jednou z cest k osvobození člověka.
Reichovy velké teorie universálního boje mezi konstruktivními a destruktivními silami, s možným smířením v jednotě osobnosti a přírody, a jeho působivá obvinění západní civilizace mají charakter spíše poetický a věštecký než vědecký. Rycroft (s.89) odhaluje v jeho díle "básníka přírody bojujícího o možnost úniku". U Reicha nalezneme přesná pozorování týkající se ceny, kterou platíme za civilizaci, a řadu konstruktivních návrhů na její snížení, avšak jeho grandióznost a aspirace, některé absurdní návrhy, jako například "orgonální skříňka" na lapání kosmické energie, a složitost jeho osobnosti vedly k tomu, že byly zavrženy všechny jeho myšlenky bez rozdílu. GCD

odkazy
Reich, W.: The Funclion (~r the Or/iasm. přel. V.R. Cartagno. New York: Simon & Schuster, 1973.
Rycroft. C.: Reich. Londýn: Fontana. 1979.